Homeoffice – z čeho se můžeme poučit

Stále větší část Čechů vnímá současnou koronavirovou krizi jako dlouhodobou záležitost, kdy právě proběhlá první vlna není bohužel ta poslední. Naopak, je pravděpodobné, že definitivním vítězstvím nad touto pandemií bude až vakcína, na které se aktuálně pracuje a do které vkládáme naše naděje. Pro firmy je tak více než kdy jindy důležité se poučit. A jedním z bodů, kde se dá spousta věcí zefektivnit, je práce z domova.

Jsme opravdu tak dobří při práci z domova, jak ukazují průzkumy?

Předně je dobré říci, že tak obrovský globální přechod na úplnou práci z domova zde v celé historii lidstva nebyl. Žijeme v době obrovských změn a jednou z nich je právě i místo, kde vykonáváme naši práci. Obzvlášť velká změna je to pro kontext České republiky, kdy se většina zde působících firem co do možnosti práce z domova nachází ve fázi jedna či dva (viz obrázek). Jak je to tedy s aktuální situací u nás?

Data ohledně práce z domova v době koronaviru vypadají velice dobře a potvrzují již dříve zjištěné trendy. Pro příklad: 68 % zaměstnanců uvádí, že jsou doma více spokojeni než v kancelářích a 52 % hodnotí svoji práci jako více efektivní. Ano, práce z domova s sebou přináší celou řadu nesporných výhod. Klidná a soustředěná práce nám jde doma rychleji, máme větší pohodlí a nemusíme tolik dbát na formální oblečení. Můžeme však na základě těchto dat hovořit o tom, že se firmám povedl přechod z offline do online prostředí perfektně? Patrně nikoli.

Je nutné mít na paměti, že aktuální dva měsíce rozhodně nebyly standardní. Pouze 35 % lidí uvedlo, že se jim buď nezměnil, nebo mírně zvýšil objem jejich práce. Zbytek republiky naopak klesal. Proto by bylo unáhlené mluvit o tom, že fungování na homeoffice se povedlo plošně a dá se předpokládat, že hlavní zatěžkávací zkouška přijde v následujících měsících. A v čem bude spočívat největší výzva? Předně v tom, jak uchovat, podporovat a rozvíjet spolupráci lidí uvnitř firem, a tím i jejich celkovou produktivitu, aniž se tito lidé budou fyzicky potkávat.

Online prostředí musí simulovat realitu

Kontakt s druhými lidmi, občasné rozhovory a sdílení nadšení pro práci jsou nezbytnými elementy pro kreativní práci a pro vysokou produktivitu týmů. Problém je, že řada firem stále nevyužívá potenciál nových technologií zcela plně, a brzdí tím produktivitu svých lidí. „Potřebujete, aby se lidi bavili, aby navrhovali nápady a diskutovali o nich. Když je vypnuté video či zvuk, často je zpoždění tak velké, že už se do debaty nikdo nezapojí a efektivita klesá.“ To jsou slova Matta Mullenwega, zakladatele společnosti WordPress, která má okolo 1 200 zaměstnanců po celém světě. Mezi základní pravidla všech meetingů a porad ve WordPressu patří nevypínání zvuku a videa, podpoří se tím přirozená komunikace a spolupráce lidí. Stačí pouze kvalitní sluchátka, mikrofon a software na tlumení šumu. Cílem firem by tak mělo být co nejvíce přizpůsobit online prostředí tomu reálnému, jedině tak v něm budou lidé schopni podávat nejlepší výkony.

Tlak se zvýší hlavně na teamleadery

Nesmíme ale zapomínat, že sebelepší technologie sama o sobě nezajistí dobré fungování týmů a jejich produktivitu. I z toho důvodu je zarážející, jak málo se upozorňuje na změnu právě u teamleaderů. A přitom jejich práce se v důsledku přechodu do online prostředí výrazně změní. Už nebudou moci spoléhat na to, že náladu svých podřízených poznají letmým pohledem při vstupu do kanceláře, že zkontrolují jejich práci rychlým rozhovorem a podobně. Daleko větší důraz budou muset klást na to, jak si vedou jejich lidi doma, zda něco nepotřebují, zda je jim vše jasné či jak funguje týmová komunikace. Celá řada nových aktivit tak čeká na teamleadery, kteří si je budou muset rychle osvojit, aby zajistili co nejlepší fungování svých týmů.

Jsme sociální tvorové. Potřebujeme být s lidmi v kontaktu, cítit jak na nás reagují, vidět jim do tváře a pozorovat jejich reakce, když jim sdělujeme, co máme na srdci. Pokud zůstaneme izolovaní, odkázaní pouze na pracovní mail či neosobní meeting ve stále více anonymním prostředí, nebude to ztráta pouze pro firmy a jejich efektivitu práce, ale i pro nás samotné a pro naši duševní pohodu.